(tehdy ještě bez oficiálního názvu)
Z mé touhy státi se renesančním člověkem a ovládnout nejrůznější disciplíny ducha i těla, se dnes stal boj o život, když jsem se rozhodl zúčastnit běhu na osm kilometrů.
Celý běh se dá shrnout do tří fází:
fáze 1 - odhodlání doběhnout do cíle
fáze 2 - odhodlání závod dokončit
fáze 3 - touha přežit
K fázi čtyři naštěstí nedošlo, neboť když jsem se rozhodl vzdát závod, má sugesce, dost silná na to, aby udržela myšlenku na mne pronásledujícího medvěda, mne udržela na trati a donutila závod dokončit.
K mé cti budiž zmíněno, že první dva kilometry jsem běžel.
a druhé:
Deník vesničana ve velkoměstě – záznam 1.
(název, na který nejsem zrovna pyšný, protože je prosycen čiročirým diletantstvím)
Praha po druhé hodině ranní, je nevšedním zážitkem. Věkový průměr se sníží zhruba o 20 let a člověk se nemusí bát, že by některý z důchodců, již dávno sladce spící potřeboval pustit sednout.
a druhé:
Deník vesničana ve velkoměstě – záznam 1.
(název, na který nejsem zrovna pyšný, protože je prosycen čiročirým diletantstvím)
Praha po druhé hodině ranní, je nevšedním zážitkem. Věkový průměr se sníží zhruba o 20 let a člověk se nemusí bát, že by některý z důchodců, již dávno sladce spící potřeboval pustit sednout.
Během několika málo minut, kdy vstoupíte do frekventovaných ulic stověžaté matičky, vás požádá bezdomovec o pár korun, černoši vám mávají z tramvaje zvouce vás k lahvi jakési nespecifikovatelné lihoviny a završí to anglicky mluvící muž, který při rozhovoru s právě se probudícím opilcem, přejde naprosto plynule z angličtiny do španělštiny. A při tom jsem na ten přestup čekal jenom dvacet minut.
tvořili opravdu jen jeden malý odstaveček, se postupem času stala vyložená grafomanická záležitost.
...Tedy vítejte Pražané i Vy ostatní
