pondělí 25. listopadu 2013

Policie ČR – chlapci k pomilování

Při čekání na metro jsem si, neboť krom jiného je Praha technickou Mekkou České republiky, krátil dobu čtením informační tabule, kde zrovna policie vyhlašovala pátrání po nesčetných individuích celé Prahy, neboť Praha je krom jiného i zločineckou Mekkou České republiky. Dozvěděl jsem se o loupežnících, lapcích a galerce staré Prahy. To mne ovšem nezaujalo na celé věci nejvíc. Nejvíc mne pobavil nápis „pomáhat a chránit“ nad textem zprávy, ve kterém policie prosí o pomoc. Člověk se musí zamyslet nad pravým významem toho motta. Takže buďme připraveni pomáhat naší policii, ať to není takový skok ve chvíli, kdy je budeme muset začít i chránit.

Jinak samozřejmě naše republika, je naprosto ideální na tento druh pomoci, kdy udavačství je nejlépe vypěstovaná schopnost a také nejoblíbenější koníček. Prostě rýmovačka: „Žalobníček žaluje po zdi křídou maluje“, je nejlepší definicí českého člověka, Prahu nevyjímaje, i když tady to trochu sráží velká aglomerace cizinců.

Jen si přiznejme, kdo si alespoň jednou, třeba jen na základce nezažaloval. Dokonce na cizí lidi říkáme věci, které nikoho nezajímají a větu: „Franta si dal včera řízek“, dokážeme říct tonem, který jeho skutek závažností ztotožní s kolaboračním chováním.

Závěrem už jen….. Máte nějaký drb?


pátek 15. listopadu 2013

Golf s Agresorem

(se zpožděním cca šest měsíců…ze strachu)

Opět jsem si šel zasportovat, neboť heslo: „Zocelte tělo, posilte mysl“, je mým hlavním krédem, vedle spousty jiných hlavních kréd, která si vymýšlím za pochodu podle potřeby a podle potřeby je také zapomínám. 

Ke sportovní aktivitě jsem se odhodlal nejen proto, abych zjistil, jak pevnou mám ruku, bystré oko a fenomenální intelekt, ale také, což jsem původně nezamýšlel, abych odhalil skutečnou tvář své kamarádky. Ona vždy působila mile, až roztomile, ale právě to mne mělo varovat.
Ne nadarmo se říká, že pravou tvář člověka odhalíte, až když vás společně zavřou na jeden měsíc do společné místnosti. Někdo potřebuje měsíc a místnost, někomu stačí minigolf.

Na hru jsme se těšili oba. Já proto, že společně strávíme příjemný den a při chůzi po hřišti budeme vést konverzaci hodnou vysoko postavených prvorepublikových bankéřů. Ona proto, že chtěla hrát, vyhrát, zdevastovat mi tělo do poslední buňky a mé jméno vymazat ze všech análů včetně rodného listu.

Jinými slovy…

V životě jsem nepotkal tak neuvěřitelně soutěživou osobu, která by nosila vagínu. Mám dokonce pocit, že i těm soutěživým jedincům plných testosteronu by v tomto ohledu slušně natrhla řiť. Možná dotyčné křivdím, za všechno mohl alkohol, ale tak nějak tuším, že pes bude zakopán jinde. Přeci jen člověka nepraštíte golfovou holí, protože trefil jamku o jeden úder lépe než vy, po jednom pivu, pokud to v sobě prostě nemáte.

V jednu chvíli jsem nevěděl, zda stále hrajeme minigolf, nebo jsme se nějakým záhadným způsobem přesunuli na bitevní pole, plné válečného ryku, kde vás může zachránit pouze a jen vaše šermířské umění. Pokud je pravdou ta druhá možnost, ukázal jsem se jako mizerný šermíř.

Hru jsem dokončil hopkaje na jedné noze. Už si nepamatuji, kdo vyhrál, ale budu tvrdit, že kamarádka, abych náhodou nenašel za dveřmi podříznuté zvíře s výstražným lístkem kolem krku.