středa 11. června 2014

Dva pupkáči tankují super

Už zase ten Autobus. Opomenu fakt, že metro je prostě dopravní prostředek městské hromadné dopravy nadstandartního typu a podívám se na cestování autobusem jako na hodinovou cestu naskrz Prahou, s možností poznat kulturní život z trochu jiné stránky.

K tomuto seznámení vám postačí již výše zmíněný autobus a volné místo k sezení poblíž dvou osob, jež se celý den zkulturňovaly v rámci akce „Propijme se celým dnem“, která spočívá v tom, že hned jak si po vydatném spánku sundáte lihový inhalátor z obličeje, vyvrtáte zboku do pivního sudu díru a ke vzniklé díře přitisknete oba rty tak, aby se, nedej bože, spolu s pivem nedostával do úst také tolik přeceňovaný vzduch. Pokud akci „Labužník od 3 ‰“ provádíte při zdolávání teplotního rekordu v obci Klecany, neboť je tam nejvyšší teplota od doby, kdy Žižka táhnul krajem, jak praví místní kronikář, protože je té události pamětníkem, je výsledek zaručen.

Poté co dojdou sudy či se zlomí nebozez, k obojímu dochází v podvečer, je akce zakončena slavnostní jízdou kamkoli, kam vás vaše v lihu naložené srdéčko táhne. S ohledem na všechny přepravní možnosti je samozřejmě nejideálnější zvolit si právě městskou hromadnou dopravu, kde nemusíte smrdět jenom sobě, ale i všem okolo.

Pak už jen zbývá otázka, jakou konverzaci na jízdu zvolit, protože členové akce „Ožralá huba, holé neštěstí“ jezdí zásadně v počtu dvou a více osob.


Povětšinou se střídají čtyři témata a to:
1. Tamta jí má takovou
2. Kamarádství na život na smrt
3. Vliv českého školství na selekci problémů v politické sféře
4. Tamta jí má takovou

Témata jsou probírána náhodně, přeskakuje se z jednoho na druhé klidně uprostřed věty, ale nejhlavnějším je to, že mluvíte dostatečně hlasitě, aby vás slyšeli i lidé ve spoji, který přijede do zastávky patnáct minut po vás.

Ostatní cestující nemají jak určit, kdy se chystáte vystoupit a ačkoli je v jejich tvářích vidět rozhořčení, jejich těla apaticky trpí přítomností osob, které nezapadají do jejich schématu člověka, kterého není třeba zastřelit hned po pozdravu.

Ale Každá voda nakonec teče shora dolů i Stázina se nakonec dostane Kubovi za ženu, tak i opilec musí jednou vystoupit a za zpěvu písně „On ju hledal za uchoum, ona ju měla pod bruchom“ zmizí kamsi, kde, a to je nedůležitější, se už nikdy nepotkáte.

Žádné komentáře:

Okomentovat